A co jsem vlastně za člověka? Panečku, to je asi nadlidský úkol na takovouto otázku odpovědět, snad kdybyste se zeptali někoho z mého okolí. Pokusím se raději sám sebe popsat seznamem věcí, které mám rád. Myslím, že i tak se dá udělat docela slušný obrázek o člověku. Kéž by se mi podařilo vyhnout se v tomto soupise všem laciným klišé.
Malého prince a Citadelu od pana A.Exupéryho, usměvavé lidi, štramberské uši, Jamese Bonda, divadlo J.Cimrmana, schopnost vést druhé, cesty do neznáma, knížky F.Kafky, historii Británie, autíčka BMW, chuť pomáhat druhým, herecké umění B.Rössnera, čerstvě posekanou trávu, kubismus a funkcionalismus, moje květiny, stálý nadhled, dobré víno, krásného pana Čapka, lidskou hrdost, sny H.Forda a T.Bati, písničky J.Nohavici a K.Kryla, dobře odvedenou práci, řád a plánování, dlouhé sjezdovky, krásné ženy, Ravelovo Bolero, čistou kuchyni, úvahy pana Tigrida, spolehlivost a čest, schopnost tvořit a měnit, voňavé prádlo, svou zemi, umění naslouchat, filmové večery, temnou oblohu, povídky I.Klímy, jablečný pudink, náladu impresionismu, letní bouřku, náš kostel, žehlení s E.Piaf, mapy a zeměpis, filmy W.Allena, plnění přání, vydavatelství Indies, vtip J.Krause, zapečené těstoviny, Hugo Boss, povídání v čajovně, vzpomínky na dětství, divadlo a operu, básničky J.Seiferta, velkou postel, hudbu P.I.Čajkovského, čas pro sebe… a hlavně moji rodinu.









