Mapy, hlavní města, rozlohy, populace, HDP, náboženství, měny… to všechno mě odjakživa zajímalo. Není nad to vzít si atlas a začít si hrát se slepými mapkami, vyjmenovávat sousední státy, skladbu a spotřebu energie, zařazovat státy do jednotlivých společenství, propojovat čirou geografii s politikou, ekonomikou, historií a kulturou.

Když potom člověk někam přijede a ukáže hostitelům, že něco o dané zemi ví, sklidí většinou obdiv nebo se k němu budou chovat alespoň mnohem přívětivěji. Myslím si dokonce, že takovéto encyklopedické znalosti by měly patřit k "dobrému vzdělání", ať už cestujete doopravdy, nebo jen prstem po mapě.

Na jednom hostelu ve Španělsku jsem se musel tiše smát pod fousy, když čtyři Američanky rozdělaly mapu s tím, že naplánují výlet autem. Nejdříve se přely, jestli je Španělsko větší nebo menší než USA, potom jestli sousedí s Francií a nakonec to zakončily rozhodnutím, že pojedou do Prahy a zpět. Tak to už je opravdu až moc.