Společně s mými třemi kolegy (Číňan, Thajec, Brazilec) jsme se v neděli ráno 14.3.2004 rozjeli vlakem z Drážďan do městečka jižně od Lipska. Z Altenburg totiž létá do londýnského Stanstedu, všemi mladými lidmi milovaný, nízkonákladový Ryanair. Zpáteční letenka stála kolem 30EUR se všemi poplatky a taxami, takže se zase jednou český student mohl zaradovat nad tím, jak je v té Evropě lacino. Ze Stanstedu jsme se svezli autobusem na kraj Londýna a pak dál do centra metrem. Dá se to stihnout asi za 90min. při ceně 8.50GBP. Pro Londýn platí - choďte, choďte a zase choďte, nebo se za MHD nedoplatíte.

Pro ubytování jsme zvolili hostel St. Christopher's Village, asi 300m od Tower Brigde za 9.50GBP na noc se snídaní a k tomu ještě 10% sleva na ISIC. Platí ale zásada, vše mějte rezervováno dopředu přes net, jinak můžou být ceny úplně jiné (i o 100%!). Na pokoji nás spalo asi dvanáct, až na jednoho Turka, který příšerně chrápal se to dalo. Jinak hostel jako celek by ode mě dostal jedničku.

Rozepisovat se o tom, co je nutné vidět v Londýně by bylo asi zbytečné. Měli jsme tři a půl dne a tak jsme si udělali jeden den kolečko kolem Temže - Big Ben, Parliament, Westimnster Abbey, National Gallery a večer Soho. Druhý den pak finanční centrum, Oxford Street, Hyde Park, nakupování v Harrods a večer? opět Soho :-) Nakonec pak Tower Bridge, Tower a St. Paul´s Cathedral. Za tři dny vás nohy budou bolet až až… I když nejste třeba takový nadšenec pro umění jako já, zajděte určitě do nějaké galerie, jsou většinou zadarmo a i kdyby nic, tak mají aspoň čisté toalety. Najíst se dá docela levně v China Town, kde All-You-Eat stojí někde i jen 5GBP a jinak přežijete na toastovém chlebu a sýru, který není o nic dražší než u nás.

Čtvrtý den jsme se opět vydali zpět na Stansted, tentokráte s mapou Španělska v kapse, protože naší další destinací se měla stát Barcelona. Po týdením cestování zkrz Španělsko, Andorru a jižní Francii jsme se opět vrátili do Londýna.

Protože jsme kluci vykutálení, nechtělo se nám platit za další noc v Londýně a jelikož od příletu z Barcelony do odletu zpět do Německa nás dělilo jen osm hodin, rozhodli jsme se přenocovat na Standstedu. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že stejně vykutálených bylo asi další pět set lidí, kteří samozřejmě již dokonale zaplnili letištní halu a nevypadalo to, že by se s námi někdo chtěl děli o sedačku. Nakonec jsme našli dvě, slovy dvě poslední místečka pro nás čtyři. To nám, při pohledu na rozvalené spolunocležníky, zabírající i pět míst, vhánělo téměř slzy do očí. Noc to byla skutečně dlouhá, i když jsme si nedopřáli více než tři hodiny spánku. Ráno jsme na check-inu stáli bezpečně první a těšili se, že po odbavení najdeme více místa. Nakonec jsme ale kdesi našli poslední zbytky energie a Altenburg tak mohl přivítat kolem oběda čtyři dokonale šťastné turisty s více než 1500 fotkami a ještě více zážitky.