Člověk je tvor společenský, žijící ponejvíce v páru. Tento fakt mu na jedné straně přináší celou řadu životních výhod a radovánek, na straně druhé ale i spoustu trápení a trampot.

Asi jako každý, i já si často kladu otázku, jakým způsobem by se měl volit onen pravý, v mém případě spíše pravá. Teorií jsem vystřídal nespočet, tak by možná nebylo špatné zaznamenat tu, která je platná právě pro toto období (když pro nic, tak pro veselé čtení a žasnutí nad naivitou za deset let).

Určitě jste si všimli, že pomyslná atraktivita vašeho protějšku se časem mění. Příčin může být spousta, ale mezi ty hlavní patří bezpochyby objevení, na první pohled neviděných, chyb, také sladké zpívaní, když ptáčka lapají je už to tam, zkrátka daný objekt se neleskne už jako dříve. V tomto okamžiku nastávají zpravidla tři možná řešení:

1) zvyknout si
2) snažit se měnit
3) vyhledat nový objekt

Podrobněji vysvětluje jednotlivé fáze následující graf.

Mezidobí do času t1 je tím nejkrásnějším, co ve vztazích může jenom člověka potkat. Atraktivita stoupá prudce vzhůru, nedíváme se napravo nalevo, vše se točí jen kolem té jedné (jednoho). Nevýhodou je, že doba t1 je poměrně krátká, zpravidla do jednoho měsíce, někdy však i jenom pár hodin, nebo dokonce jen do prvního slova, které promluví :-)

Co následuje je bod zlomu - break point. Ten nastat musí a bylo by chybou se domnívat, že by se mu člověk mohl vyhnout. Jednoduše to není možné. Každé okouzlení jednou vyprchá, žít ve snu se nedá věčně, i když bychom si to možná mnohdy přáli. Člověk se najednou rozhlédne kolem sebe a řekne si, fajn, jsme spolu a co dál?

V tuto chvíli začíná kritická mezihra do času t2. Kritická proto, že zcela zásadně ovlivní další vývoj vztahu. Doba t2 je mnohem delší než t1, v krajních případech může dokonce trvat i celé roky. Pokud je ale prozření ze snu příliš kruté, padá křivka neúprosně strmě dolů. V případě špatně vymačkané pasty a zvednutého prkýnka na toaletě to není zase tak špatné :-) Každopádně ale začínáte vidět na svém partnerovi chyby. Jak jsem již předeslal v úvodu, řešení se nabízejí hnedle tři. Od nicnedělání aneb reforma podle sociální demokracie, přes pokusy přimět protějšek k odstranění některých nešvarů až po razantní řešení - vyklizení pole. První volba se hodí pro flegmatiky, protože křivka bude i nadále klesat dolů a vám nezbude nic jiného než se s tím smířit. Druhá varianta naopak slibuje stabilizaci, nebo dokonce opětovný nárůst atraktivity. Stojí to ale mnoho času, nervů, probdělých noci, apod. Pokud se to ale podaří, můžete si gratulovat. Třetí výběr se doporučuje v případě strmého klesání, kdy by ani ty probdělé noci plné argumentací a předělávání objektu k obrazu svému nepomohlo.

Nyní se podívejme na nejčastější chyby, kterých se dopouštíme. V prvé řadě je to umělé prodlužování doby t2 a to hlavně v případě, že změny atraktivity nejsou skokové. Jinými slovy se necháme ukolíbat a když se probudíme, může být na jakékoli pokusy o změnu již pozdě. Druhým případem je nepřipouštění si breakpointu. Nárůst v čase t1 byl tak dramatický, že jsme zcela ztratili soudnost. Jak jsem ale již zmínil, jednou se to zlomit musí.

Nová situace nastává, jakmile se do našeho grafu dostane druhá "křivka" (a v případě, že má zajímavé křivky, může s vaším diagramem i pěkně zamávat :-) I tato má ale stejný charakter, na což bychom neměli zapomínat; po čase t1 nastane i u ní útlum. Asi největší chybou, kterou bychom mohli udělat, by bylo ještě před procitnutím a započetím fáze t2, použít funkci "cut" a křivku č.1 z grafu odstranit. Bohužel se to velice často děje. Nová křivka č.2 pak dosáhne vrcholu a začne klesat. Pokud jste ji odhadli správně a útlum není tak silný jako u křivky č.1, můžete si oddechnout. Většinou tomu ale tak není a vám zbudou jen oči pro pláč. Úplně nejhorším scénářem je smazání křivky č.1, pokud se ta již opět nacházela v růstové oblasti a dal se tak očekávat pozitivní vývoj. Zahodíte tím totiž veškerou vaši snahu i čas. A víte jak to zpívá Honzík Nedvěd: …pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy… :-) Jaké se tedy nabízí řešení pro případ několikanásobných křivek? Jednoznačně nechat všechny přejít přes fázi t1 a až potom dělejte nějaká zásadní rozhodnutí.

Jestliže se vám teď honí hlavou, že pisatel těchto řádků je pravděpodobně pěkný sobec, necita, šovinista a kdo ví co ještě, věřte, že jsem jimi chtěl říci jen následující:
 
1. Nejhorší vztah, je ten, ve kterém jsou lidé nešťastní jen kvůli tomu, že se bojí otevřeně mluvit a udělat jakékoli rozhodnutí.
 
2. Nenechte se nikdy zlákat prvním okouzlením, vždy raději ještě chviličku posečkejte.
 
3. Tato chvilička nesmí být moc dlouhá, trápíte tím totiž nejen sebe, ale hlavně ty, pro které chcete přeci jen to nejlepší.