Co vlastně ta etiketa, kterou si někteří lidé pletou s etikou, znamená? Konstatujme, že etiketou jsou míněna pravidla společenského styku, která jsou nezávazná, a navenek se mohou projevovat značně různorodě podle toho, o jakou "společnost" se jedná. Může jí být náhodné společenství osob, firma, posluchárna na vysoké škole nebo i věznice. Všude se lidé stýkají a chtěně nebo nechtěně se řídí - většinou neuvědoměle - určitými pravidly minimálně v zájmu svého zdraví a zachování života.

U nás bohužel přetrvává představa, která považuje etiketu za něco neobvyklého, vznešenějšího, za pravidla styku pro vyšší společnost, pro diplomacii, aristokracii, v našich podmínkách pro "Hrad", a na ostatní se nevztahující. Nakonec i Velký slovník cizích slov, který zpracovala Akademie Věd České republiky, etiketu přiřazuje "zejména vyšší společnosti" a diplomatickým kruhům.

Na začátku 20. století se Jiří Guth Jarkovský, jako první český autor píšící o etiketě, neobracel na vznešenou společnost, nýbrž na tehdejší českou měšťanskou společnost. Jeho následovník o desítky let později, jako autor mnohokrát vydávaného Breviáře moderního člověka, Dobromil Ječný, usiloval o demokratizaci etikety. Ta sice znamená odstranění zbytečné vy-umělkovanosti, nikoli ale rovnostářství. O desítky let později si však mnozí demokratizaci vykládají jako vulgarizaci.

NÁSTROJ SOUŽITÍ I PODNIKÁNÍ

Není-li etiketa samoúčelná, jaký tedy má smysl? Zcela obecně pomáhá lidem, aby mohli žít vedle sebe v běžném styku, ve společnosti pojaté co nejšířeji, tedy včetně podnikání. Etiketa v podnikání se pak vyznačuje některými specifiky, jejichž uplatňování může být významnější než jinde. Jde například o jednání a chování na pracovišti (o dochvilnost, respektování organizačních vztahů a hierarchie uvnitř firmy, o základní zdvořilosti na pracovišti), jednání s partnery, oblékání, korespondenci, oslovování, navštívenky, telefonování, porady, společenské příležitosti.

V konkurenčním prostředí, zejména ve službách - ať je to obchod, hotelnictví, bankovnictví - vyhledává klient spíše takové poskytovatele anebo dodavatele, u nichž etiketa je průvodním jevem vlastního plnění. Krátkodobě může neznalost etikety nebo neochota jednat podle jejích pravidel přinést výsledky. Dlouhodobě je ale v zájmu firmy etiketu znát, využívat ji, neboť jejím prostřednictvím se dají sdělit nejen věci příjemné, ale i nepříjemné.

Rozdíly v etiketě lze vidět při seznámení se s jinými kulturami, podle zemí nebo regionů, politických celků a také podle firem a jejich využívání etikety jako součásti firemní kultury. Etiketa se mění s dobou, je volnější, méně formální, avšak její podstata, tedy usnadnění styku mezi lidmi nebo tolerance ve vztahu k jiným, zůstává. V podnikání má obvykle běžný účastník podnikatelského života zájem chovat se podle určitých daných pravidel a očekává totéž od druhých. Nezdvořákům se vyhýbají všichni.

Je-li v působení zahraničních firem z vyspělých tržních ekonomik u nás oblast, kterou lze jednoznačně hodnotit kladně, pak je to etiketa, v daném případě chování uvnitř samotné firmy i navenek. Chování představitelů těchto firem je důsledkem návyků a zvyklostí vzniklých mimo jiné v silném konkurenčním prostředí, v němž všechny věcné i formální klady a zápory v jednání manažerů i řadových pracovníků ovlivňují postavení každé firmy.

Manažeři všech firem, tedy nejen těch, v nichž přímo působí zahraniční vliv, by měli ovládat pravidla společenského styku, a zvláště ta, jež mohou ovlivňovat jejich podnikatelské aktivity. Měli by působit na své spolupracovníky, aby jejich dodržování považovali za samozřejmost. Zkušenosti z výuky společenského styku na vysokých školách i ve firmách ukazují, že účastníci mají téměř výlučně zájem na prohloubení základních pravidel etikety v podnikatelské sféře a jejich aplikaci. Daleko menší zájem pak projevují o to, jak se jedí exotická jídla.

MORÁLNÍ A FORMÁLNÍ STRÁNKA CHOVÁNÍ

Častá záměna výrazů by neměla být překážkou k uvědomění si nejen terminologických podobností. Etika se projevuje v morální stránce jednání, etiketa ve formální stránce chování. Etiketa by měla vycházet z etických zásad, neboť mezi oběma kategoriemi existuje přímá vazba a tvoří jeden celek. Etika i etiketa jsou dodržovány dobrovolně, a proto jsou těžko vynutitelné. Bez etického jednání je však dodržování norem společenského styku chladnou vnější formou. Obecně může etiketa usnadňovat vzájemné vztahy mezi lidmi, v podnikání může být faktorem usnadňujícím komunikaci mezi partnery, jejím prostřednictvím můžeme vzájemné vztahy nejen ulehčit, ale i zkomplikovat.

Znalost, jak jíst správně krevety, může být důležitá za velmi omezených nebo spíše výjimečných okolností. Daleko významnější pro hladký průběh vztahů mezi osobami působícími v podnikání je - i pro život obecně - ale oněch zbývajících devětadevadesát procent pravidel etikety.